V České republice se proti spalničkám povinně očkuje již 50 let. V roce 1982 bylo zavedeno dvoufázové očkovací schéma, díky kterému proočkovanost populace velmi rychle stoupla na téměř stoprocent. Zařadili jsme se tak mezi země s vymýcenými spalničkami. Tento status nám ale v letošním roce WHO odebrala. Proočkovanost v posledních šesti letech klesá a počet případů onemocnění roste. Letos je evidováno již více než 580 případů.  

Příčinou současné epidemie spalniček a nízké proočkovanosti vůbec jsou podle Romana Prymuly, předsedy České vakcinologické společnosti, mimo jiné i dezinformace, které se šíří na sociálních sítích. Rodiče se tak i stále častěji bojí nechat očkovat své dítě. „Šíření dezinformací považujeme za stále větší hrozbu,“ uvedla Kate O’Brienová ze Světové zdravotnické organizace (WHO).

Virové onemocnění

Spalničky jsou považovány za jedno z nejnakažlivějších dětských onemocnění. Jedná se o infekční onemocnění, jehož původcem je RNA virus rodu Morbillivirus z čeledi paramyxovirů. Tento virus je vysoce infekční, při setkání s ním dojde k nákaze u víc než 90 % lidí. Onemocnění postihuje především děti předškolního a školního věku, nejčastěji kolem 4 až 5 let. Spalničky může dítě chytit pouze jednou, protože proděláním nemoci vzniká celoživotní imunita. Ovšem až u každého sedmého dítěte dochází k nepříjemným komplikacím. A právě možné komplikace dělají spalničky nebezpečným onemocněním. Nejčastěji to bývá zánět středního ucha, zápal plic nebo také encefalitida. Nejvíce nebezpečné jsou spalničky pro kojence a děti do dvou let věku, případně pro lidi s oslabenou imunitou. Spalničkám by se měly vyhnout těhotné ženy v prvních 12 týdnech těhotenství, protože se tak zvyšuje riziko potratu. Na rozdíl od zarděnek v tomto případě nehrozí poškození plodu.

Jak nemoc probíhá?

Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí a inkubační doba je zhruba 10 – 12 dní. Nemoc pak probíhá ve dvou fázích. První je tzv. katarální. Projevuje se jako horečnaté onemocnění dýchacích cest s kašlem a zánětem spojivek. Horečka stoupá až ke 40 stupňům a lze ji špatně srážet. Typický je pro spalničky jakoby uplakaný vzhled nemocného. Po 2 až 3 dnech se na sliznici ústní dutiny naproti horním stoličkám objevují bílé skvrny se zarudlým okolím – tzv. Koplikovy skvrny, které jsou pro spalničky zcela specifické. Během 3. a 4. dne přichází druhá fáze onemocnění, kdy dochází k výsevu vyrážky, tzv. exantémová fáze. Vyrážka je makulopapulózní, což znamená, že má zároveň charakter skvrn i pupínků. Nejprve se objeví temně rudé skvrny, které jsou zpočátku patrné za ušima a šíří se přes obličej a krk na celé tělo. Čtvrtý den po výsevu vyrážky začíná teplota klesat. Vyrážka většinou nesvědí a rychle mizí. Po celou dobu působí nemocný velmi schváceně, je spavý, apatický, i částečně dehydratovaný.

Léčba

Vzhledem k tomu, že se jedná o virové onemocnění, neexistuje proti spalničkám specifická léčba. Je možné pouze zmírňovat projevy, zejména snižovat horečku, například studeným zábalem. Důležité je podávání dostatku tekutin. Pokud vyrážku u dítěte objevíte, rozhodně s ním hned nepospíchejte do ordinace, raději kvůli vysoké infekčnosti předem zavolejte. Nutno zmínit také fakt, že spalničky patří mezi nemoci s povinným hlášením.

Prevence

Jedinou prevencí je očkování. Očkování proti spalničkám u nás patří do povinného očkování. Používá se živá vakcína, která obsahuje oslabené viry tří nemocí – spalničky, příušnice a zarděnky. Podává se ve dvou dávkách, první mezi 13. a 18. měsícem věku dítěte a přeočkovává se mezi 5. a 6. rokem. Pravidelné očkování proti spalničkám bylo u nás zavedeno již v roce 1969. Jejich výskyt se tak výrazně snížil, až byly téměř vymýceny.

V posledních letech už jsou ale evidovány tři epidemie, v roce 2014 v Ústeckém kraji, 2017 v Moravskoslezském kraji a v roce 2018 v Praze. A rok 2019 přinesl v podstatě návrat spalniček do naší země. 

Zdroj: www.danieldrazan.cz, www.mojezdravi.cz, www.ockovacicentrum.cz, www.mzcr.cz, www.irozhlas.cz

Zdroj (foto): Pixabay.com